Velký příběh malého tampónu

Většina žen je už někdy v životě použila a pro spoustu z nich se staly nepostradatelnou výbavou kabelky i skříňky v koupelně. Pokud se blíží perioda a alespoň jeden není na dosah, přichází stres a panika. Řeč je o tampónech – menstruačních pomocnících, o nichž se mluví šeptem a často jsou pečlivě ukrýváni před okolím.  Postupem času si ale ženy s tampóny vytvořily toxický vztah. Doslova i obrazně. Jaká je jejich historie?


Je to něco mezi láskou a nenávistí. Jednoduché řešení, na které se ženy spoléhají, dokud jim někdo nenabídne lepší. Nebo dokud nedají změně šanci. Něco jako vztah, na kterém visíme, ale přitom v hloubi duše víme, že někde jinde na nás čeká něco lepšího. Udělat rozhodnutí je ale pro nás vykročením z komfortní zóny. Možná i proto tampóny dominovaly po celá léta na seznamu ženských menstruačních potřeb. A možná také proto, že jsou malé, nekomplikované a zdánlivě neškodné. Ale odkud se vlastně tampóny vzaly a jaká je jejich historie?

Zajímaví a nevšední předchůdci

Napříč historií najdeme spoustu příkladů, jak ženy během svého cyklu předcházely znečištění oděvu. Předměty, které v minulosti zastávaly funkci současných tampónů, jsou ale z dnešního pohledu možná vcelku bizarní. Egypťanky si během menstruace zaváděly do pochvy změkčenou rostlinu papyru, Řekyně kousky dřeva omotané provázkem, Římanky bavlnu, Japonky papír a Středoafričanky kusy trávy. Nedá se tedy rozhodně tvrdit, že lidstvo už před mnoha sty lety nepřekypovalo nápady, jak se s “ženskými dny” vypořádat. Kreativita byla ale poněkud utlumena ve středověku, kdy duchovní autority zakazovaly ženám, samozřejmě kromě chvil určených k početí potomstva, cokoliv do pochvy zavádět.

A jelikož spodní prádlo v té době ještě neexistovalo, jedinou pomůckou během menstruace byla dlouhá sukně, která volně tekoucí krev alespoň částečně zakrývala. Z pohledu hygieny, komfortu i praktičnosti byla ale změna nevyhnutelná. A tak ženy začaly brzy používat jakési jednorázové vložky, které si uvazovaly kolem boků, po použití je vypraly, osušily a poté znova použily. Tyto vložky se samozřejmě v průběhu let neustále vyvíjely a získaly nesčetně podob. Ostatně stejně jako mnohé další menstruační vynálezy. Zajímavý je například ten z roku 1879. Tehdy přišel British Medical Journal se zprávou o pokročilé technologii pro kontrolované řízení menstruačního toku. Riskantní a složitý proces fungoval tak, že se tři nebo čtyři bavlněné kuličky připevnily k provázku, který byl poté dřevěnou tyčinkou přes skleněnou trubičku vložen do vaginy. Naštěstí se ale tento velmi nebezpečný experiment příliš neuchytil.

Zrod moderního tamponu

Psal se rok 1929, když přišel doktor Earle Cleveland Haas s prototypem prvního tampónu ze stlačené bavlny s aplikátorem. K myšlence usnadnit ženám život ho dovedly právě zkušenosti jeho dámských pacientek, které se cítily nepříjemně, frustrovaně a rozpačitě, když musely nosit neforemné hygienické vložky nebo se uchylovaly k zavádění houbiček do svých intimních partií. Celému procesu ale pomohl i fakt, že jeho manželka byla baletkou a během svých náročných vystoupeních musela v období menstruace tancovat s nepraktickými a objemnými vložkami v rozkroku.

V roce 1934 pak koupila obchodnice z Denveru Gertrude Tenderich patent doktora Haase za 32 000 dolarů a v roce 1936 pak pod značkou Tampax uvedla na trh svůj první tampón s aplikátorem i první reklamu na menstruační tampón.  O pár let později pak Tampax odstartoval i vzdělávací službu, která vyslala své zástupkyně do škol, univerzit i na veletrhy, aby prováděly osvětu a pracovaly na normalizaci využívání těchto pomůcek. Revoluce v životech žen tak započala.

Tampon jako nástroj rozkoše

Vynález, který osvobodil ženy od potíží způsobených menstruací, ale rozhodně nepřesvědčil o své hodnotě a významu všechny. Zvláště ne církev, která měla v té době na veřejné mínění velký vliv. Bylo to z velké části právě náboženství, které řídilo politiku, vzdělávání, ekonomiku i sexualitu občanů. Duchovenstvo se například obávalo, že tampón může poškodit panenskou blánu nebo ještě hůře, že jej lze použít jako nástroj k vyvolání rozkoše. V době, kdy se ženám odepíral rozkoš a kdy byl jejich menstruační cyklus tabuizován a topen v moři nevědomosti a hanby, tak byly už mladé dívky od používání tampónů zrazovány.

Smrtící obr

V roce 1975 pak zaplnily regály tampóny značky Rely, které by se bez ostychu mohly nazývat obry mezi pomůckami pro ženskou hygienu. Jeden kus měl průměr 5 centimetrů a délku dnes skoro neuvěřitelných 13 centimetrů. Díky jeho nevídané absorpční schopnosti byl dokonce vnímán jako menstruační pomůcka budoucnosti. Nejvíce opěvovaná vlastnost se mu ale stala i osudným. Kvůli vysoké absorpci si ho ženy příliš neměnily a často se tak stávalo, že poté musely vyhledat lékaře, aby jim tampón vyjmul, jelikož samy už to nedokázaly. To vše samozřejmě způsobilo mnoho zdravotních problémů, a dokonce i smrt řady žen. V roce 1980 lékaři postupně nalezli souvislost mezi používáním tampónu Rely a 815 případy syndromu toxického šoku, z nichž 38 bylo smrtelných. Nakonec se počet žen s problémy do roku 1983 ještě zvýšil na neuvěřitelných 2 200, takže byl Rely stažen z prodeje.

Od aféry se značkou Rely se objevilo ještě mnoho dalších skandálů, které formovaly vzhled a složení tampónů, jak je známe dnes Úplná bezpečnost těchto produktů ale dosud nebyla prokázána. Rozhodnutí, jaké menstruační pomůcky používat, aby bylo riziko komplikací minimální, tak záleží jen na ženách, na jejich výběru i ochotě zkoušet inovativní produkty, jako například naše menstruační kalhotky Myfemini. Jen tak se totiž z toxického vztahu mohou dostat